Synové a Maminky _ Teorie dvou srdíček ❤ ❤

Ještě v nedávných dobách byly synové co nejdříve "vytrhávány" z náručí matek. Proto také občas slýchají maminky se syny od jejich dědečků poznámky "…jak dlouho chceš toho mamánka vodit za ručičku?"

Smysl byla generační výchova statečných rytířů, kteří hlavně nebrečí a zároveň v případě potřeby převezmou starost o ochranu rodiny. Nebylo to špatně, vůbec ne. Od mužů bylo vyžadováno co nejdříve se postarat. Pokud si uvědomíme, že naši prarodiče častokrát ještě zažili poválečné období, nebo příchod Rusů, potom to bylo všechno na místě. Je dobré respektovat to, že starší generace mužů zažila tyto vzorce od svých otců. 

Dnešní doba, kdy se nám náročné konflikty tipu válka a okupace vyhýbají vedou k narovnání vývoje vztahu rodiče s dětmi. To občas způsobuje dost velký zmatek, jelikož nás po generace učili něco jiného.

Vztah: Synové a maminky.

Pro lepší představu mám k tomuto tématu vytvořenou takzvanou 

Teorii dvou srdíček ❤ ❤

Každý muž má v sobě dvě srdíčka.

Po narození automaticky jedno ze srdíček obsadí u syna jeho maminka. Syn maminku potřebuje pro své bezpečí. Tatínka syn sleduje spíše zpovzdálí a občas se k němu pokouší přiblížit. 

Někdy kolem 9 až 11 roku by mělo začít období dospívání, neboli puberta. V tomto období častokrát nastává zlom, kdy syn začíná hormonálně cítit, že maminka je sice fajn, ale možná to nebude ta pravá, kterou by do života chtěl.

Začíná vnímat, že kolem něho se pohybují také jiné ženy, kterými začíná být tak nějak fascinován a přitahován. 

V tomto období se začíná syn odpoutávat od maminky a pomalu přecházet na stranu otce.

"Tati, jsem tu a chtěl bych, abys mi ukázal, jak funguje mužský svět. Chci pochopil, jak se vztahovat z pozice muže k ženám." 

"Maminko, děkuji Ti za Tvojí Lásku, jsi u mě v srdci a když budu potřebovat, tak vím že si mohu přijít pro radu, obejmutí, pohlazení i pro Tvůj ženský pohled."

Ideální je přechodový rituál, který všem v rodině pomůže vědomě ukončit určitou etapu. Zároveň dává uznání každému, kdo v rodinném systému stojí. Všichni si mohou uvědomit, jakou roli právě hrají a k jaké změně dochází.

Tady nastává prostor druhého srdíčka. 

Jedno ze srdíček je obsazené maminkou ❤ a najednou se začíná aktivovat druhé srdíčko ❤ to které je připravené pro ženu se kterou syn vytvoří vlastní rodinu.

Pokud si je maminka tohoto vývojového zlomu vědoma, pošle synovi pusu a podpoří ho v odpoutání se, protože ví, že se tímto krokem může stát synovi opravdovou oporou na jeho cestě životem.

Bolí to, rve jí to srdce, nechce ho pustit, jenže syn začne vzdorovat a naprosto přirozeně se odpoutávat. Častokrát se až musí vyrvat z pevné náruče své maminky. Proto také u některých chlapců tak bouřlivé pubertální období.

A někdy se stane, že maminka nechce za žádnou cenu syna pustit. Jelikož syn jí zabezpečuje to ocenění a důležitost, kterou nemusí cítit ze strany partnera. Začne se synem i s tatínkem bojovat. 

Taková žena častokrát očekává, že za její životní štěstí a radost by měl být zodpovědný přeci muž. A když toto očekávání nenaplní partner, tak další muž na řadě je syn. Nejúčinnější způsob boje jsou pocity viny a pozice oběti. 

Chce za každou cenu obsadit také druhé srdíčko ❤ to které je připraveno pro novou partnerku.

Pokud se jí to povede, tak syn buď zůstává u maminky. 

Maminka si ze syna udělá svého partnera, protože ten její přece stojí za prd a syn poslušně, častokrát nevědomě, plní tuto roli. Stará se o maminku, vysedává s maminkou u televize, večer si spolu hezky popovídají, vozí maminku na nákupy, občas zajdou na procházku, pomáhá v domácnosti a to vše proto, aby to maminka neměla tak náročné a nebyla smutná. A k tomu si ještě přidá své zaklínadlo "Tati, budu lepší, než jsi Ty. Budu se o maminku starat."

Nebo si najde partnerku. 

Ovšem jen takovou, která je maminkou schválena. Nová partnerka může být schválena jen ta, u které maminka cítí, že je slabší než ona. Taková nová partnerka to nemá vůbec jednoduché a musí si vybojovat místo v obsazeném srdci, které pro ni bylo připravené.

Většinou zvolí tyto varianty.

• Začne být agresivní vůči matce partnera - zvolí stresovou reakci útok a začne se cítit jako ta druhá.

• Může se stát, že svojí dominantní stránkou předčí maminku a muž se začne plnými silami starat o štěstí další ženy v jeho životě. Tento chrabrý rytíř končí častokrát na pokraji úplného vyčerpání. Pro získání životní energie může začít navštěvovat další ženy, protože jenom ty mu dodají novou energii a pocit smyslu jeho života. Pokud to neudělá, ve většině případů končí v potížích s prostatou.

• Začne poslouchat manžela a dělat to co partner chce - zvolí stresovou reakci útěk. Stane se submisivní vůči partnerovi a zároveň muž stále zůstává napojen na svoji maminku a komunikuje s ní většinu rozhodnutí ve svém životě i partnerském vztahu.

Toto obsazené druhé srdce nemůže vyčistit nikdo jiný, než ten, který je zapleten. To znamená syn sám.  

Synové, tento proces k dospělosti jde dotáhnout i později, než v pubertě. 

Maminky, pečujte o své syny a zároveň jim dovolte dospět. 

--------------------------------------------------------------------------------

No a to je to, co nám v dnešní době dělá častokrát takovou paseku. Je to jeden z mnoha důvodů, proč tu kolem nás chodí lidé, kteří netuší jestli mají být raději muž, nebo žena.

Je to ovšem naprosto pochopitelné, jelikož nás to prostě nikdo neučil. Vztahy v rodinách byly takové, jaké byly, doba se zrychluje, už od dětství nám každý říká že jsme spatně, neustále jsme do něčeho tlačení a tento tlak vytváří automaticky protitlak a odpor k vlastnímu životu.

Jenže, to že nás to nikdo neučil ještě neznamená, že se to nemůžu naučit sám někde jinde.

Jeden ze zásadních problémů naší společnosti vidím to, že jsme kolem 20 roku života vypadli ze školy a řekli jsme si, tak teď už jsem dospělí, končím s učením.
Takže tu po světě chodíme v tělech 40 až 50 letých, ovšem s vědomosti 20 letých a emočními zkušenostmi pubertálních vzdorovitých dětí.

Nejste špatně, nikdo nedělá nic špatně, ani muži, ani ženy. Vše má své zákonitosti a vše má své příčiny. Prostě možná teď jen cítíte prostor pro změnu. Možná cítíte, že chcete od svého života více. Pokud se chcete naučit více, neváhejte. 

Tenhle život máme jen jeden. Tenhle život patří nám. Prožijme ho tak jak nejlépe umíme a posouvejme se v životech dál a dál.