Reference klienta
Ahoj. Jmenuji
se Jakub a chtěl bych se podělit o své zkušenosti s terapií u Petra. Od mala jsem
poslouchal asi dost stejných vět jako ostatní lidé od svých rodičů, okolí a
kamarádů.
Jít k
psychologovi nebo na terapie natož k psychiatrovi je zbytečné. Psychiatr tě
naláduje prášky, udělá z tebe blázna. Terapie ti ublíží, budeš se hrabat v
něčem co máš pustit a neřešit to a psycholog tě vyslechne a zaplatíš miliony.
Stále ještě hodně aktuální téma.
Naštěstí si už spousty lidí začíná uvědomovat, že kromě materiálního světa tam venku, máme každý z nás také náš vnitřní svět, o který je dobré se starat.
Díky konzultacím
u Petra jsem pochopil spoustu věcí a také, že jich ještě dost pochopit
chci. Cíl je pro mě jasný, být klidný a vyrovnaný, s čímž mi
Petr hodně pomáhá. Vede mě a vysvětlí mi vše, co nepochopím.
Tento muž přicházel ve stavu, kdy jeho mysl byla zahlcená a nebylo možné se plně soustředit na jednotlivé životní situace, které klienta provázeli.
Je naprosto v pořádku a přirozené, že nepochopíme všechno. Přehlcená mysl nemá kapacitu.
Proto platí pomalu, nikam nespěchat.
Od toho jsem tu já, abych vše vysvětlil a pojmenoval.
Práce je
samozřejmě na nás, ale je super mít někoho kdo vám poradí a ukáže, že jsou i
jiné cesty. Myslet si, že nějaké prášky nebo někdo jiný nám řekne kouzelnou
větu a zachrání nám náš nespokojený život je krásný sen, ale není to realita.
Tady rád používám tuto metaforu.
"Nechytím pro Vás rybu, ale naučím Vás rybařit."
Můj příběh byl
dlouhý a složitý. Své tělo jsem ignoroval dlouhé roky, i když jsem
podvědomě věděl, že je něco špatně. Mé tělo mi vysílalo signály, že musím
změnit svůj život. Hledal jsem v sobě miliony výmluv, až potom atd.
Klient prošel za svůj život různými zdravotními komplikacemi a úrazy. Jeho tělo vysílalo dlouhodobě signály, žadonilo o pozornost, ovšem mysl byla silnější.
Někdy to tak bývá, že až velký zdravotní nebo životní průšvih tuto hru mezi tělem a myslí otočí.
Nemusí to tak ovšem být. Vždy máme volbu.
Nakonec jsem
si našel závislost na adrenalinu, který mě natolik pohltil, že jsem nedokázal přestat.
Dovedlo mě to
ke spousty úrazům. To nestačilo
a potřeboval jsem víc.
Závislost si dokážeme vypěstovat na různých věcech. Na adrenalinu, na alkoholu, na sexu, na návykových látkách, na hazardu, na práci, dokonce i v poslední době velice rozšířeně na duchovnu.
Závislost má svojí funkci a je zapotřebí postupovat pomalu a systematicky. Není smyslem odstraňovat závislost, smyslem je podívat se opatrně za tuto vnitřní obranu, co všechno se za ní nachází. Ten příběh se totiž odehrává jinde, než je tato viditelná závislost.
Pak už to bylo
jedno vypnutí o strom a probuzení v nemocnici. To samozřejmě nestačilo, ten
pocit útěku z problému byl prostě osvobozující. Konec a zlom nastal, když mě na
kole postihla nehoda, která mě dostala na druhý břeh.
Od té doby
jsem začal přemýšlet co dál.
Někdy se snažíme utéct k různým aktivitám. Ovšem sami před sebou neutečeme.
Klient nalezl v sobě ohromnou sílu i odvahu a začal na sobě pracovat.
Postupem času
jsem pochopil, že musím začít poslouchat, co mi říká mé tělo a vnímat své
pocity. Našel
jsem si terapeuta, který mi ukázal cestu jak dál. Chápat a poslouchat
své tělo, chápat chování ostatních lidí, naučil mě se mít rád a vážit si sebe a
zase milovat život.
Klient se naučil komunikovat se svým tělem, rozpoznávat psychosomatické reakce mezi tělem a myslí a pomalu začal vystupovat ze stresové fáze svého života.
Adrenalinové a zátěžové situace již přestali být potřeba a život začal klientovi nabízet svojí druhou tvář.