Sexualita

Poslední dobou se spousty žen začíná zajímat o své sexuální prožívání. Chtějí radu, začínají hledat a začínají vnímat, že takhle už jim to nevyhovuje. Vyhledají odbornou pomoc a tam velice často dostanou, pro mě šílené informace.

Setkal jsem se s názory, převážně od žen, co radí ženám, na téma vaginálního orgasmu.

"Spousta žen nedosáhne vaginálního orgasmu. Takže bych v tom nehledala vědu."

"Vaginální orgasmus je záležitost spíše menšího procenta žen (potvrzeno studiemi). Proč prahnete právě po vaginálním orgasmu, když možnosti uspokojení jsou i jiné?"

Šílená doba. Ženy radí ženě, že milování bez orgasmů je naprosto v pořádku.

V lidském těle je uloženo spousty traumat, nezpracovaných emocí a potlačování se.

Na sexualitě je vše vidět na první dobrou.

Pokud nežiji sám sebe, pokud jsem neustále v nastavení "to přeci vydržím, to je přeci normální, tak to mají všichni, musím se potlačit, život je přeci o kompromisech" tak tělo reaguje.

Proto také psychosomatika, psyché a soma.

Jenže jsme stále dobou, výchovou a společností nuceni do toho neprožívat, neukazovat emoce, stále stejné vzorce už několik desetiletí. Proč by nám také naše tělo mělo dopřávat rozkoš a radost, když mu neustále nakládáme další a další zátěže.

Sexualita často kopíruje samotný život.

Je jen na Vás, co chcete v životě prožívat. Rozkoš, radost, nebo to vydržet?

Směr pochopení není tam venku.

Ta radost a rozkoš je tam uvnitř každého z nás. Tam je zapotřebí se zaměřit.