Rozchod nebo pokračovat


Lidé se rozcházejí pro stále větší a větší míru zranění, se kterým neumí pracovat. Tohle zranění ve většině případů ovšem nepochází ze vztahu samotného.

V jednu chvíli dojdou do bodu, kdy stojí mezi rozhodnutím, konec nebo pokračovat?

Pokud zvolí samotný konec vztahu

bez pochopení toho, co se děje a odhalení jejich zranění, které se dají vždy poléčit, 

potom buď začnou žít sami, nebo trávit život se psem, nebo si najdou dalšího partnera.


Další partner ze začátku vypadá velice příjemně, ovšem za nějaký čas se začne ozývat stejné vnitřní zranění a z partnera se stane naprosto stejný agresor jako byl předešlý partner.

Partner se může snažit jakkoliv, ovšem vnitřní zranění je stále stejné, takže ve výsledku nemá moc naději.


Anebo zvolí variantu pokračovat.

Pokud pokračují bez pokusu o poléčení svých vnitřních zranění, potom spolu začnou žít jako dva kamarádi, přátelé, nebo taky dva "cizí" lidé. Rozdělí si manželskou postel, jeden si lehne do kouta, druhý do druhého, sdílejí spolu společnou koupelnu, občas se podívají večer na televizi, sem tam někdo něco uvaří k večeři, občas si spolu zadebatují nad politickou situací a začnou žít "spokojený" život a jestli neumřeli tak tam žijí do dnes.


Anebo zvolí cestu pochopení.

Cesta to není vůbec snadná. Častokrát dost trnitá a vyžaduje dokonce opravdovou práci. Práci sám na sobě. Nebojte, mozouly by se tam objevit neměli. Dokonce i mladý loupežník Lotrando by to zvládnul.

Jedním ze smyslů této práce je nechtít zachraňovat vztah. Vím, zní to nelogicky, ale věřte mi, já tam byl.

Tam je to tak krásné a nádherné. Přes samou potřebu schovávat svá vnitřní zranění jsem dokonce vytvořil tak přenádherné a úžasné domečky z karet, které byly plné iluzí a strachu, že stačilo velmi opatrně strčit do jedné karty tam dole, a domeček udělal fýýý.


Nebojte, hned za ním se objevil další domeček. Měl jinou barvu, jinou vůni a dokonce také jiné funkce. 

Nechtělo se mi ho zbourat, to je jasný, vždyť jsem ho stavěl tolik let. No ale co čert, nebo anděl anebo snad oba dva nechtěli, zavadil jsem o další kartu. Možná bych řekl že tak trochu omylem.

Nevěděl jsem, že mi tenhle domeček pomohl kdysi stavět můj tatínek, to mi nikdo neřekl. Kdybych to věděl, byl bych na tatínka asi naštvaný.

No jo, jenže tatínek měl svůj návod na stavění domečků zase od svého tatínka. V té době nebylo moc možností získat nějaké jiné návody na stavění. Dali se sehnat návody na menší úpravy domečků. To se zašlo za "kamarády" do hospody a tam se normálně na stolech mezi půlitry váleli rozložené návody jednotlivých účastníků dnešního zájezdu. Všimnul jsem si, že v těch návodech se psalo něco o tom, aby se stále používala stejná spojovací hmota, taková ta ze středověku, možná že i Karlův most je s ní spojený.

Věřte mi, znám to. Také jsem to zopakoval, tentokrát zase se svými "kamarády".


No a následně tu byl další domeček. Sakra pevný, sakra tvrdě a mocně do sebe zapadající. Maminka mi o něm vyprávěla, když jsem byl malý.

Měl na sobě takovou velkou věž a na ní bylo velké oko, které neustále všechno sledovalo. Znáte ho? Takové to z Pána prstenů.

Tohle oko sleduje vše, co se děje a kdykoli a kdokoliv se přiblíží k tomu co hlídá, tak se pouští do boje. Tohle oko totiž střeží přesně to vnitřní zranění, které v sobě nosíme. Spousty partnerů by mohlo být odhaleno, spousty princů by přišlo o hlavu a spousty smutných princezen by na věky mohlo zůstat zakletých ve svých pečlivě chráněných zámcích.

Nebojte, nikdo by je přes jejich nasazený úsměv, který se používá převážně na veřejnosti nepoznal. Vím to, taky mě skoro nikdo neodhalil.


Věřte mi, ten partner, který je vedle nás, ten opravdu nemohl o tomto střežícím oku vědět. Jako on určitě tuší, ovšem tento partner má zase svoje domečky z karet a svého strážce vnitřního zranění. Možná že mu tento jeho strážce kdysi řekl, že nemusí chodit pro návody do hospody, ale stačí si vzít telefon a začít si s někým psát, nebo se věnovat jiným činnostem, které druhému partnerovi opravdu vadí. Potom bude jeho strážce spokojenější a nebude na něj tolik tlačit.

Nemějte mu to za zlé, možná je to přesně to, co Váš vztah dostalo až sem, kde najednou oba dva chcete. Možná, že kdyby tam ten telefon, nebo jiné činnosti nebyly, tak jeho vnitřní strážce by byl tak naštvaný, že by už dávno Váš společný domeček z karet rozboural. 


Stojíte-li před tímto velkým rozhodnutím. Je dobré si najít k sobě někoho, kdo Vás po této trnité cestě provede. 

Ano, možná to bude i nemalá finanční investice. Jenže za touto cestou se skrývá život a vztahy takové, které byly pro Vás do teď pevně ukryté. Život a vztahy bez závislosti na druhých. 


Spousty lidí již došlo k poznání, že tu lásku, kterou celý život hledali, jim nikdo jiný nemůže naplnit, jen oni sami.


Abychom poznali opravdovou Lásku, musí zemřít ten, kým jsme byly v minulosti.