Oslava vztahu
Ženy se častokrát snaží muže nasměrovat na jejich cestu poznání a seberozvoje. Což muž z mužského principu automaticky odmítá a vzbuzuje to v něm odpor. Potom se ve vztahu oba zastavují, dívají se na sebe a ani jeden nechápe, co to po něm ten druhý vlastně chce.
A když už muž na tuto cestu vstoupí, tak ve většině případů jsou ženy velice překvapené, co že se to vlastně začne dít.
Je to takový hezký paradox a evoluční vývoj lidstva.
Takže to, že ženy hledají, seberozvíjí se, a tak trochu občas ulítávají, je možná naprosto v pořádku, protože se tím zároveň pouští kontroly a začínají vidět, že není možné mít vše pod kontrolou.
A že muži se nikam nehrnou, zůstávají na místě a odmítají stejnou cestu, je vlastně možná také naprosto v pořádku, jelikož se možná ukotvují ve své stabilitě a mužském principu.
A možná že se blíží doba, kdy jak muži, tak ženy dojdou k uvědomění, že každý máme svojí vlastní individuální cestu a že když jeden nedělá to, co dělá druhý, tak je to vlastně úplně v pořádku.