Muži nejsou

"Představ si, moje kamarádka je skvělá ženská. Porodila a vychovala tři děti. Zvládá tolik věcí, jak v práci, tak doma, například nedávno rekonstruovala celý dům. Nemůže ale najít partnera, je jí 50+.

A potom tu je dcera druhé kamarádky 25+, krásná inteligentní slečna, je na tom stejně. Také už dva roky bez vztahu.

Obě shodně tvrdí, že není možné najít muže na vážný a trvalý vztah. Prostě muži nejsou!

Co se děje s muži, evidentně napříč věkovým spektrem?

Nebo děláme my ženy něco špatně?"

Začnu od konce.

Nikdo nedělá nic špatně, ani ženy, ani muži. Vše má své zákonitosti a vše má své příčiny. Jen mi lidé si neustále myslíme, že je něco špatně. Tím se stavíme do naprostého odporu vůči životu. Říkáme svému životu "Jsi špatný. Chci Tě jinak. Anebo dokonce, nechci Tě vůbec." A potom se divíme, že je vše naprosto stejné a nic se nemění. 

A teď k Tvým kamarádkám a podobným vztahům obecně. Moc jsi mi toho o nich neřekla, tak jen takový letmý pohled.

55+

Tato žena zřejmě někdy muže měla. Usoudil jsem z toho, že děti by zde jinak nebyly :) Je možné, že její vztah s předešlým partnerem byl tak náročný, že stále ještě není uzavřený. Pokud není uzavřený předešlý vztah, není moc prostoru pro dalšího partnera. 

Pokud žena sama zrekonstruuje celý dům, potom dává jasné znamení, že žádného muže vlastně nepotřebuje. Jelikož sama v sobě aktivovala svojí mužskou polaritu. Možná by si našla fajn kamaráda, ale partnera si vlastně již mohla vytvořit svého vnitřního.

A možná, že tohle vnitřní nastavení již pochází z generací před kamarádkou. Možná že i její maminka s babičkou tvrdili, že chlapi stojej za prd a co si neuděláš sama, to nemáš. Říkám tomu syndrom "Silných žen", ale o tom zase příště.

Anebo, že jedno z děti je syn, se kterým má maminka moc hezký vztah. Syn za maminkou často přijíždí, odváží jí na nákupy, pomáhá jí na zahradě, pomohl s rekonstrukcí domu, maminka synovi navařuje apod. Takže je možné, že kamarádka možná svého partnera již má. A potom není prostor pro partnera z venku. Jedině, že by svého mladšího soka odstranil, což není tak lehký úkol. 

A potom tu máme dceru další kamarádky. Krásná a inteligentní.

Jedna z mých oblíbených pohádkových postav byla taky krásná a inteligentní. Pyšná princezna se jí říkalo. Tam se mohlo točit princů kolik chtělo.

"Zavaž mi střevíček... hmm, špatně, jinak... další"

Potom najednou u dveří zazvonil král Kazisvět (stejně jako tomu bylo u její kamarádky, Princezny se Zlatou hvězdou). Tomu bylo jedno co by princeznička chtěla. Ten chtěl vedle sebe prostě jen Krásnou a Inteligentní holku, která mu občas bude dělat okrasu po jeho boku.

Až tenhle hrubiján dokázal probrat Krásnou a Inteligentní princeznu a ona si uvědomila, že Krása a Inteligence není úplně všechno. 

A co si budeme povídat, takových králů Miroslavů, takových moc na světě není. Navíc, víte, co to je za práci, probrat takovou Pyšnou princeznu? 

Anebo druhý pohled, který při svém provádění lidí také často vnímám a slýchám.

Taková dcera, která je Krásná a Inteligentní, měla takové dětství, že Krásná a Inteligentní prostě být musela. Jen tak se dokázala zavděčit nejen své mamince, ale hlavně svému tatínkovi. "Jsi krásná a inteligentní, takovou Tě mám rád. Takhle se v životě dostaneš nejdále." Potom taková Krásná a Inteligentní dcera může dělat vše pro to, aby se zavděčila svému tatínkovi.

No a to jako muž opravdu nechcete, dostat se do spárů takovému tatínkovi, který si svojí holčičku takhle ochraňuje. To by se musela trochu vzbouřit tahle hodná holčička.

A potom tu chodíme po světě, říkáme, jak je ten život špatný, ženy říkají že ty chlapy nestojí za nic a muži říkají že se s těma ženskýma nedá vydržet. 

A já na to říkám, že každý ve svém životě může vystoupit z této pozice oběti. Jen to je prostě sakra tvrdá práce, podívat se sám do sebe a chtít pochopit svoji minulost. Jenže tam za tou tvrdou prací se schovává takový pocit ze života, který je spousty lidem ukrytý celý život. 

Petr