Moc a Ne-Moc

Vítejte ve hře na moc a ne-moc.

Tato hra má dva hlavní aktéry. Jedním z nich je tělo a druhým z nich je mysl. Tyto dva protipóly spolu vzájemně vytváří hru na vnitřní rovnováhu.

Jsou naprosto dokonalou funkční samostatnou jednotkou. Při vzájemné spolupráci vytváří funkční prostředí zvané imunitní systém. Tento imunitní systém nepustí pod povrch našeho organismu žádného vetřelce.

Vzájemně spolupracují a doplňují se. Doplňují se pro to, aby si jedna část mohla také občas odpočinout a zregenerovat. Když už je jedna z částí přetížena, zareaguje druhá. 

Je to nádherná funkční hra. 

Tato hra má však jistá a jasná pravidla. Jenže, nás tyto pravidla hry nikdo nikdy neučil. Nás učili letopočty, počítat, číst, učit se, myslet, myslet a myslet. Pamatujete na věty tipu: "Přemýšlej u toho trochu. Když se nebudeš učit, ničeho nedosáhneš." 

Jsme po desetiletí, možná i staletí tlačeni do naší mysli. Musíme jen přemýšlet. Kdo nemá vystudované vzdělání, je automaticky vytlačen na druhou stranu společnosti. 

Nemyslíš, jsi špatný.

Neznalost této hry mezi tělem a myslí způsobí to, že chceme všechno jen vymyslet. Na všechno chceme přijít. Všemu chceme porozumět. Chceme se soustředit. Nad vším chceme přemýšlet. Když už nevíme sami, tak bereme do rukou chytré knihy. Musím na to přeci přijít. Chci to pochopit. Proč to nemůžu vymyslet. Chci přemýšlet. Chci, chci, chci... 

A ta druhá část, tělo, ta musí možná dlouholetě vše vyrovnávat. No a když už je toho za ta léta nastřádané opravdu hodně a tělo už se téhle naší hry prostě nechce účastnit, tak dá jasné znamení. 

"Heleď, už mě tahle hra nebaví.
Koukej přestat pořád přemýšlet a všechno chtít pochopit jenom svojí myslí.
Koukej si tady lehnout, zpomalit a prostě jen ležet a odpočívat.
Já tělo, jsem už unavené z toho, jak jsi neustále jenom v mysli.
Jak neustále musíme jenom makat.
Tak Ti teď jasně říkám vypni tu mysl, přestaň to chtít vymyslet, lehni si a prostě si dovol ukázat také svojí slabost."

"Dovol si ukázat svojí bolest.
Dovol si ukázat svoje vyčerpání.
Dovol si ukázat svým dětem, že maminka i tatínek můžou občas vypnout.
Dovol si ukázat svému partnerovi, že i žena může být vyčerpaná.
Dovol si ukázat své partnerce, že i muž nemusí vědět a může být bezradný.
Dovol si ukázat celému světu, že nejsi stroj."

Napsal jsem to jen tak stručně a bez dalších náležitostí a indicií, které se v celém příběhu objevují. 

Víte proč?

Abychom nad tím nemuseli přemýšlet.

Hezký odpočinek Vám přeji.