Každý mě manipuluje
Častokrát lidé, kteří vnímají manipulaci na každém rohu a cítí jí z většiny lidí, jsou přesně ti lidé, kteří sami sebe zmanipulovali a vypráví svůj příběh tak přesvědčivě, že nenechají nikoho nahlédnout do svého nitra. Vybudují si za celý život tak silné obranné krunýře, které při jakémkoli narušení hlásí svému stvořiteli "Pozor, manipulace".
Není to nic špatně, je to jen životní příběh, který vznikl skoro vždy v dětství.
Kdy ta malá rozkoukávající se dušička, se musela v některých situacích odpojit od sebe samotné a znecitlivět. Znecitlivět proto, aby již nemusela cítit to, co se kolem ní v rodině, ve škole nebo ve společnosti děje. Vybuduje si své obranné mechanismy.
Pokud se tyto zátěžové situace v životě dušičky opakují, krunýře v podobě obranných mechanismů se zesilují a zesilují. Potom tato dušička žije s jedním příběhem, který nosí uvnitř sebe a s druhým příběhem, který vypráví pro ostatní.
A každé přiblížení k příběhu uvnitř vyvolá reakci "Pozor, manipulace".
Pokud tato dušička přesvědčí svého "velitele", že by chtěla dospět, následuje velká bitva proti vlastním pravdám, vlastním tajemstvím a vytvořeným vnitřním strážcům jednotlivých krunýřů.
Při každém posunutí přes obranný krunýř se dušička zase zpět dostává k zcitlivování a začíná objevovat, že veškerou manipulaci si vytvořila sama v sobě pro to, aby se jí již neopakovali ty zátěžové situace, které musela v životě, nebo spíše v dětství zažívat.
Po zcitlivění se najednou objeví úplně jiný svět. To, co dříve bylo považováno za manipulaci již není manipulací, protože ty slova druhých již nemají co odhalit. A k tomu se začala mít dušička se svým "velitelem" opět rádi a začali spolupracovat. Takže jakémukoliv záškodníkovi dokáží s naprostým respektem nastavit s své hranice.
Každá dušička má právo na to žít buď ve dvou příbězích, jedním skrytým uvnitř a s druhým prezentovaným venku.
Anebo dojde k poznání, že se konečně po staletí bloudění dostala dušička k někomu, kdo jí bude chtít posunout opět o level výše a spojí tyto dva příběhy v jeden opravdový.
Proto je velice obohacující podívat se do svého původního příběhu, který mohl být bolestivý, ovšem je náš, jeden jediný.
Neutíkejme před svými příběhy.
Utíkáme tím od svého života.