Kam utíkáš?

Kam utíkáš? Víš, spousty lidí neustále utíká. Vždyť nám přeci říkali, že se mám cítit pořád jenom dobře, že tak je to správně. 

A tak se ženeme jenom za tím dobrým pocitem. 

Velký nový baráky máme, bazény s teplou vodou, pětkrát ročně jezdíme na dovolený, nový auta, pěkný hadry si na sebe navlečeme, nějakou tu lavninku na večer si vypijeme, nějakýho toho jointa vyhulíme, houbičky sníme, meditovat chodíme, mačkáme si body na hlavě, používáme různý mantry a zaklínadla, patláme na sebe různý makeupy a přípravky, ládujeme do sebe nějaký ty tabletky a doplňky a to vše jen pro to, abychom se cítili dobře.

Vždy tak je to přeci správně. Vždyť nám to přeci říkali, že se máme cítit hlavně dobře a ideálně úžasně i skvěle. A když to tak není, tak je se mnou asi něco špatně. 

Nebyl jsem jiný, taky jsem kdysi utíkal.

Až jsem už neměl kam utéct. Najednou moje tělo ve spojení s mým vědomím a duší (v tu dobu jsem ještě netušil co to vlastně znamená) vytvořilo takovou reakci, která mi nedovolila se hnout z místa. 

A potom jsem zaslechl ten tichý hlásek.

"Kam to utíkáš?
Sám před sebou neutečeš.
Zastav se a uvědom si, že takhle utíkáš už hodně dlouho, už možná od svého dětství utíkáš.
Neutíkej přede mnou.
Já jsem Tvůj stín a čím víc utíkáš, tím jsem věští a větší.
Zastav se, pochop svůj životní příběh, nauč se něco o svém životě a budeme kamarádi.
Já Ti nechci ublížit.
Já jsem tu pro Tebe..."

Přemýšlej...