Jako by za mě jednal někdo jiný

Zažíváte v průběhu svého života opakované návaly vzteku, zlosti a agresivity? 

Náročné stresové vypětí a zátěžové situace Vás dovedou dohnat k šílenství? 

Konflikty s partnerem, s dětmi, s rodiči a se spousty dalších lidí končí často Vašim přepnutím do agresivity?

Je to jako by za Vás jednal někdo jiný? Jako by se ve Vás něco přepnulo?

Tohle přepnutí způsobí, že se nedokážete ovládat? Jste schopni v těchto situacích říct slova a udělat věci, které byste nikdy neřekli a neudělali?

Nevíte už co sami se sebou?

Není už zapotřebí posílat hrůzu na druhý, oni za Vaši bolest nemůžou.

Předem je zapotřebí si uvědomit, že Vaše tělo a mysl reagují naprosto správně. Tyto reakce mají teď u Vás své místo a jsou u Vás z nějakého důvodu.

Jsou to reakce na traumatickou situaci, kterou jste někdy v životě prožili.

Tyto náročné události si nemusíme vůbec uvědomovat.

Naše osobnost je složena z několika podosobností, které buď máme pod kontrolou, nebo nad námi přebírají tu moc a ovládnou nás. Potom reagujeme tak nějak samovolně.

Každý to zná. Ráno vstanu a ten jeden ve mě říká "Chtěl bych ještě spát". Na to ten druhý reaguje "Je zapotřebí vstávat".

Když mě někdo vytočí, jeden ve mě říká "Běž a vyřiď si to a ním bojovně" a ten druhý říká "Tak snad se nad takovým člověkem nebudeš pozastavovat, navíc ho můžeš ještě v životě potřebovat".

Teď zrovna jeden ve mně říká "Vezmi hafany a běž s nimi na procházku" a druhý ve mně říká "Koukej raději dopsat tenhle článek, který už máš několik dní rozepsaný".

Pokud v životě zažijeme náročné situace, které vyhodnotíme (častokrát na podvědomé úrovni), že jsou pro nás ohrožující, tak v nás automaticky povstane ta osoba, která se postará o naše přežití. 

U někoho je to ta bojovnice a ten bojovník, kteří už nikdy nedovolí, aby nám bylo ublíženo. 

U někoho je to ta hodná holka, ten hodný kluk, kteří když se ke všem budou chovat hezky, mile a sympaticky, tak je budou mít druzí rádi.

U někoho je to ta odpojená dušička, kterou raději všichni nechají na pokoji a nikdo se o ní nebude zajímat. 

U někoho to může být ta a ten, kteří utečou z každého konfliktu. U někoho to může být naopak ta osoba, která každý konflikt řeší agresivně.

Takových příkladů může být hodně.

Smyslem všeho je jít proti proudu, projít každou tu peřeji, která v životě nastala, dojít až k prameni, kde se skrývá ta příčina tohoto vzorce, který v sobě máme. 

Pochopit všechny své reakce. Naučit tělo znovu reagovat v podobných zátěžových situací jinak. 

Ukázat tělu, že tohle už nemusí být důvod k obraně. 

Skamarádit se se všemi svými podosobnostmi a začít si je opět řídit podle sebe. 

Tak aby nad námi nepřebírali tu moc, ale aby šli do boje jen tehdy, když se vědomě rozhodneme.

Aby už neubližovali druhým, ale abychom se naučili v těchto náročných situacích obrátit pozornost do sebe a naučit se rozpoznávat své reakce.

Nemějte ze sebe špatný pocit. Jste naprosto v pořádku. Tahle bojovnice, bojovník, Vás v životě zachránili a už jen nechtějí dopustit, abyste opět prožívali to, co jste někdy museli zažít.

Lidé častokrát celý život bojují sami proti sobě, aby se už takhle nechovali. 

Jenže ona ta bojovnice a ten bojovník Vás někdy zachránil. 

Přestaňte bojovat s tím co Vás kdysi zachránilo. Pochopte své životní vzorce a udělejte si z nich spojence.

Cesta je to náročná. Jenže jak jinak si vybudovat jak psychickou, tak fyzickou odolnost. 

Proto také každého, kdo se na cestu poznání sebe sama vydá, ohromně respektuji a velmi si vážím všech kteří na sobě pracují.

Máte na výběr, buď modrá nebo červená.
Život je jedna velká hra. Nezapomínejme si také trochu hrát.