Hra se jménem Život
Poslední dobou za mnou přichází klienti, kteří mají za sebou již několikaletou cestu seberozvoje, terapií a náročné práce na sobě. Spousty věcí v životě změnili, na spousty událostí změnili pohled, začali si řídit život tak jak jim vyhovuje, začali si vybírat kterých situací se účastní a kterých se neúčastní.
Jen stále to ještě není ono, stále jim k tomu něco schází, něco hledají a neustále nad tím přemýšlí.
Hlava jede na plné obrátky, jsou unavení a připadají si jak v nějaké virtuální realitě.
Jednou se dostaneme ve svém životě a seberozvoji do stavu, kdy už chceme raději klid. Víme kolik jsme toho již zpracovali, víme, kolik bolesti to všechno stálo, víme, kolik síly jsme na to zpracování vydali.
Zastavíme se a uvědomíme si, že se to vlastně všechno neustále opakuje. Někdy si můžeme připadat už jak v nějaký hře. Jak je to sakra možný. Vždyť už to mám dávno zpracovaný. Já už nechci znovu. Já chci raději klid.
V tu chvíli už jsme častokrát tak hluboko v králičí noře, že za nás tu roli přebírá ta část, která by byla ráda viditelná.
Začínáme analyzovat.
Bylo to vůbec k něčemu dobré, stálo to opravdu za to? Jako by na všem, co jsme udělali už vůbec nezáleželo.
Na všem záleží!
Víte, ve skutečnosti tenhle příběh nikdy neskončí.
Dál jej vypravíme, jen s jinými jmény a jinými zápletkami.
Smyslem je do této hry přinést nějakou revoluci. Znovu a znovu.
Zastavit se, zpomalit, podívat se na svou cestu, co všechno už jsme zvládli, co všechno už se změnilo a také na to, co všechno jsme od sebe vyhnali pryč.
Při práci s traumatem se totiž dostaneme do stavu, kdy jsme ze svého "minulého" příběhu vyhnali naše části, které jsme již nechtěli používat. Tím jsme ovšem v sobě dovolili převzít hlavní roli těm druhým částem, které nás začnou ovládat.
Jako hlavní je to přesně ten psychoanalitik, který za nás neustále přemýšlí. "Je to dost, nebo málo, mělo to cenu, nebo nemělo to cenu, vidíš zase málo jsme Ti to říkal..."
Smyslem je opět v sobě spojit všechny své části, seznámit je, skamarádit a začít je všechny znovu používat pro svůj plnohodnotný život. Nenechat se jimi ovládat, ale rozpoznávat je a dávat jim vlastní úkoly.